Jemná motorika a její vliv na učení

Pokud zůstaneme u symboliky pyramidy z minulého článku, pak díky základům hrubé hybnosti míříme k dosažení jemnějších cílů. Vyžíváme jemnou motoriku.

M. Montessori využívala pojem "Ruka je nástrojem ducha", který jejedním z principů Montessori pedagogiky, a který výstižně charakterizuje toto téma.

Díky hrubé motorice víme, co a kdy chci udělat. 

Teď je otázka jak a možná časem proč?

V hrubé motorice využíváme celé tělo. Děti tančí, skáčou, lezou, běhají,… V jemné motorice objevujeme dovednosti našich rukou. Ať už při nejrozmanitější výtvarných a tvořivých aktivitách nebo v kuchyni, při domácích pracích, hrách. Hrubá motorika je živočišná, zemitá, dovádivá a mnohdy i ukřičená. Jemná motorika vyžaduje soustředění a přemýšlení. Nabízí fantazii, kreativitu, osobitost. 

Necháváme děti samostatně tvořit, skládat, rovnat, pracovat. Pozorujeme jejich potenciál, odhodlání i způsoby uvažování. Napomáháme, až když si samy řeknou. Děti postupně přirozeně vyvozují posloupnost práce, činnosti. Odhadují časovost i náročnost aktivit. A pokud jsme důslední, pak i preciznost a dotažení započaté práce.

Máme – li dítě, které má v těle svalové napětí nebo psychické obtíže a hrubá motorika nerozpouští tonus, pak aktivity určené pro jemnou motoriku mohou navodit klid, úlevu a odpočinek.

Čím našim dětem následně ve škole pomáháme?

Jemná motorika je vlastně soubor pravidel. My nebo dítě si v pravidlech tvoří určitý řád. Naše děti se ve škole s větší ochotou podřizují novým pravidlům i řádu. Naslouchají novým informacím, novým možnostem. Dokážou sedět v lavici, ví, jak se stříhá, drží tužka… Přemýšlí, chápe a rozhoduje se.

Bez hrubé motoriky by se nám mozek nezačal rozvíjet a bez jemné by nezačal přemýšlet a tvořit.

Autor: Štěpánka Maryšková